ČSN EN 13121-2 (698921)

Die Annotation des Normtextes ČSN EN 13121-2 (698921):

Tento dokument EN 13121-2:2003 byl vypracován technickou komisí CEN/TC 210 "Sklolaminátové nádrže a nádoby", jejíž sekretariát zajišťuje DIN. Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky evropských směrnic a jiné národní nebo lokální požadavky. Vztah tohoto dokumentu ke směrnici EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu. EN 13121 sestává z následujících částí pod společným názvem "Nadzemní sklolaminátové nádrže a nádoby": Část 1 - Výchozí materiály - Technické a přejímací podmínky Část 2 - Sendvičové materiály - Chemická odolnost Část 3 - Konstrukce, výpočet a provedení Část 4 - Dodávání, instalování a údržba Tyto čtyři části společně určují odpovědnosti výrobců nádrží a nádob, výrobců nebo dodavatelů materiálu a odběratele. Návrh a výroba sklolaminátových nádrží zahrnuje řadu různých materiálů jako je pryskyřice, termoplasty a vyztužující vlákna a řadu různých výrobních postupů. Předpokládá se, že nádrže a nádoby vyhovující této evropské normě by měli vyrábět pouze výrobci, kteří jsou kompetentní a vhodně vybaveni pro splnění všech požadavků při používání materiálů vyrobených kompetentními a zkušenými výrobci materiálu. EN 13121-1 udává požadavky nutné pro prokázání, že sklolaminátový materiál a termoplastické obložení bude mít požadovanou chemickou a tepelnou odolnost pro podmínky provozu. EN 13121-1 specifikuje požadavky na technické a přejímací podmínky pro sklolamináty a termoplasty, které jsou nutné pro prokázání chemické odolnosti těchto materiálů v souladu s touto částí normy. EN 13121-2 uvádí požadavky nutno pro prokázání, že sklolaminát a termoplastové obložení bude mít postačující chemickou a tepelnou odolnost pro podmínky provozu. Část 2 definuje požadavky na ochrannou vrstvu a na strukturní lamináty, jakož i definuje způsoby pro prokázání vhodnosti čelit chemickému/tepelnému vlivu vyvolanému tekutinou a určuje stanovení dílčího výpočtového součinitele A2, jak je požadován pro výpočet v souladu s prEN 13121-3. Je popsáno pět metod - použití seznamu médií, použití údajů výrobce pryskyřice, použití údajů výrobce termoplastů, provozní zkušenosti a zkoušení vzorků. Výrobce nádrže nebo nádoby si může zvolit některou z těchto metod závisející na vhodných dostupných údajích pro konkrétní použití. Spolu s požadavky a přejímacími podmínkami pro výchozí materiály stanovenými v EN 13121-1, s požadavky na konstrukci a výrobu stanovenými v prEN 13121-3 a doporučeními pro dodávání, zacházení, instalování a údržbu uvedenými v EN 13121-4 doplňuje EN 13121-2 celkové požadavky normy. Tato část evropské normy uvádí požadavky na chemickou odolnost sendvičových materiálů používaných na nadzemní sklolaminátové nádrže a nádoby pro uskladňování a zpracování tekutin. Nádrže nebo nádoby mohou být vyráběny dílensky nebo na místě montáže, s obložením nebo bez něho. Přílohy A a B jsou normativní. Příloha C je informativní. Tento dokument obsahuje bibliografii