ČSN ISO 27306 (420389)

Annotation of standard text ČSN ISO 27306 (420389):

hodnocení lomového chování ocelových konstrukcí obsahujících trhliny se obecně předpokládalo, že odolnost vůči lomu vzorků pro zkoušky lomové houževnatosti je stejná jako odolnost konstrukčních součástí. Takový předpoklad však často vede k nadměrně konzervativnímu hodnocení lomového chování. To se děje v důsledku ztráty plastického stísnění v konstrukčních součástech, které jsou převážně namáhány tahem. Oproti tomu jsou vzorky používané pro zkoušky lomové houževnatosti v okolí čela trhliny, vzhledem k ohybovému namáhání, ve stísněném napěťovém stavu. Ztráta stísnění je významná v případě vysoce pevných ocelí s vysokým poměrem meze kluzu k mezi pevnosti v tahu (= mez kluzu/mez pevnosti v tahu), které jsou v poslední době rozsáhle vyvíjeny a v široké míře pro konstrukce používány. Tato mezinárodní norma stanovuje způsob přepočtu hodnoty lomové houževnatosti stanovené metodou CTOD (rozevření špice trhliny) na laboratorních vzorcích na ekvivalentní hodnoty CTOD odpovídající konstrukčním součástem způsobem, kdy je brána v úvahu ztráta stísnění. Tato metoda může být také použita pro hodnocení lomového chování prostřednictvím součinitele intenzity napětí nebo J-integrálu (viz kapitola 9). Tato mezinárodní norma řeší problematiku nestabilního lomu, ke kterému dochází z defektů typu trhliny nebo únavové trhliny ve feritických konstrukčních ocelích. Nestabilní lom doprovázený tvárným šířením trhliny významného rozsahu a tvárné lomy nejsou v rozsahu této normy zahrnuty. Lomová houževnatost konstrukčních ocelí měřená metodou CTOD se stanovuje jakoukoliv ze zavedených zkušebních metod, ISO 12135 nebo BS 7448-1. Hodnocení lomového chování součásti s trhlinou je v konkrétní organizaci prováděno prostřednictvím zavedených postupů, jako je FAD a příslušné odkazy na konkrétní postupy nejsou v této mezinárodní normě uváděny. Tato mezinárodní norma se může použít pro vyloučení příliš konzervativních výsledků, které jsou často spojené s konvenčními metodami lomové mechaniky, a přesně vyhodnotit meze, kdy dochází k nestabilní iniciaci lomu v konstrukčních součástech na základě znalosti lomové houževnatosti konstrukční oceli. Je také používána pro racionální stanovení lomové houževnatosti materiálů s cílem zohlednit požadavky konstrukce na provedení konstrukčních součástí